Jak probíhá vymáhání tzv. bagatelních částek ve VB

29.8.2018

K vymáhání drobnějších dlužných částek (z pravidla do 5.000 či 10.000 liber), ale může se jednat i o částky vyšší (limit je stanoven na 100.000 liber), se staly v posledních letech velmi populárními tzv. Money Claim Online (MCOL) spory. O co se jedná? Je to služba, kterou nabízí HM Courts & Tribunals service, tedy je součástí britského soudnictví. Konkrétně službu zaštiťuje Country Court Business Centre (CCBC), Northampton. V případě, že se nepodaří dosáhnout smíru v "předsoudní" fázi, probíhá pak slyšení v některém z "country courtů". Country courts jsou ucelený jednotný systém místních soudů, které se zabývají občanskými (a firemními) spory nekriminální povahy. V celé Velké Británii je jich několik desítek, přičemž v samotném Londýně a blízkém okolí je jich hned několik.

Jak už název napovídá, celou žalobu je možné podat online, přičemž je nutné uhradit předem soudní poplatek, který bude rovnou připočten k vymáhané částce (je možné podat žalobu i na papírovém formuláři, nicméně krom toho, že se vytratí ono "online kouzlo", i soudní poplatek je o něco vyšší). Soudní poplatky jsou odstupňovány podle výše vymáhané dlužné částky a dle k dnešnímu dni platných sazebníků je to minimálně 25 liber pro vymáhanou částku do 300 liber, přes např. poplatek 70 liber pro částky 1.000,01 až 1.500 liber až po 410 liber pro částky 5.000,01 až 10.000 liber. Pro částky 10.000,01 až 100.000 liber je to pak 4,5 %.

Spory nepodávají pouze jednotlivci a firmy mezi sebou, ale využívá je i náš oblíbený Companies House (resp. jeho právní zastoupení) pro vymáhání dlužných pokut.

Jak celý proces probíhá?

Stěžovatel (Claimant) podá online spor (Claim), kde uvede částku, kterou nárokuje (je možné uvést i částku předem neučenou (ale tady jsou dosti vysoké poplatky), nebo např. nastavit úročení) a odůvodnění, na základě čeho tak činí.
Claimant zaplatí poplatek (court fee), který se připočte k nárokované částce. Rovněž je možné uplatnit náklady na právní zastoupení (tady je zajímavé, že tyto náklady nejsou v řádech tisíců či desetitisíců jako v ČR, ale u nižších částek se pohybují v desítkách liber, obvykle to bývá kolem 10 % z žalované částky.
Žalovaná strana (Defendant) obdrží poštou tzv. Claim Form, kde je uvedeno, kdo a proč po něm požaduje splacení dlužné částky (+ soudní poplatek) a rovněž nalezneme v obálce několik odpovědních formulářů. Předně je nutné zareagovat některým z možných způsobů do 14 dnů od data doručení, za které se považuje 5 dní od data vyhotovení. Je tedy nutné, aby odpověď dorazila na CCBC (případně Claimantovi) do 19 dní od data vyhotovení. To už může být pro firmy s virtuálním sídlem a zázemím v ČR docela na hraně.
Defendant má na výběr tyto následující možnosti a v závislosti na tom, pro kterou se rozhodne, pak vyplní a odešle daný odpovědní formulář.
Uznat celou dlužnou částku (nárok) a obratem zaplatit (v tomto jediném případě nezasílá Defendant nikam žádný formulář a rovnou provede platbu - samozřejmě doporučujeme si s protistranou odsouhlasit platební údaje, oznámit provedení platby a nechat si potvrdit její obdržení)
Defendant souhlasí s celou částkou, ale chce požádat o odklad nebo splátky - patřičný formulář se odešle Claimantovi
Defendant navrhuje uhradit pouze část požadované částky - patřičné 2 formuláře se zasílají na CCBC
Defendant zcela nesouhlasí s požadavkem protistrany a chce podat obhajobu, nebo Counterclaim (protipožadavek / žalobu) proti Claimantovi - patřičný formulář s obhajobou a případnou protižalobou se zasílá na CCBC (nebo je v tomto případě možno prodloužit lhůtu na obhajobu o 14 dní oproti původním 14, resp. 19 dnům). Counterclaim nelze podat, pokud je žalobcem britský státní aparát.

A co se stane dál?

Další proces je závislý na tom, kterou variantu jsme zvolili a které formuláře vyplnili a odeslali. V rámci přehlednosti článku si rozebereme 3 nejčastější scénáře.

Neprovedli jsme nic (nezaplatili jsme částku ani neodeslali žádný odpovědní formulář). V tomto případě může soud přistoupit k vykonání rozsudku, o čemž je proveden zápis do veřejného Rejstříku rozsudků, příkazů a pokut. Takže krom případné exekuce tím bude narušena i prestiž a důvěryhodnost naší firmy. Rejstřík rozsudků, příkazů a pokut (Register of Judgments, Orders and Fines) je veřejný rejstřík (s placeným přístupem) kterým se mohou řídit banky, finanční instituce, obchodní partneři atd., podobně jako u nás Centrálním registrem dlužníků. O vynesení a zapsání rozsudku CCBC informuje poštou, kde krom rozsudku bude uvedena i celková dlužná částka a zda ji lze uhradit pouze vcelku nebo případně na splátky. Pokud bude částka uhrazena do 1 měsíce od vyhotovení (zápisu) rozsudku, bude tento rozsudek z rejstříku vymazán. Pokud do této lhůty platbu Claimant neobdrží, bude v rejstříku tento zápis po dobu 6 let (s tím, že záznam o případném vyrovnání platby tam bude, nicméně záznam tam celých 6 let zůstává)!
Zaplatili jsme obratem požadovanou částku - tímto krokem by měl být celý proces uzavřen (samozřejmostí by mělo být si nechat vše potvrdit od protistrany, ta navíc musí spor uzavřít). Pokud peníze Claimantovi nedorazí během lhůty 14, resp. 19 dnů, může se ještě stát, že mezitím dojde k zápisu rozsudku do Rejstříku rozsudků, příkazů a pokut a bude nutné ještě zaplatit další poplatek (22 GBP).
Podali jsme obhajobu a případný counterclaim. V tomto případě obdržíme od CCBC další formulář k vyplnění (stejný formulář obdrží i Claimant). Jednak zde vyplníme naše časové možnosti, kdy se můžeme, resp. nemůžeme v následujících 6 měsících dostavit k řízení, u kterého Country courtu bychom chtěli, aby řízení probíhalo (protistrana samozřejmě navrhne "svůj" Country court), zda budeme mít svědky, právní zástupce, tlumočníka apod. Také je zde důležitá položka, zda souhlasíme s mediačním řízením po telefonu. Pokud obě strany souhlasí, CCBC bude každou ze stran sporu kontaktovat a vyčlení jim 1 hodinu pro telefonickou mediaci. Každá strana je kontaktována odděleně a výsledky mediace pak CCBC oznámí. Buď se spor podaří mediací vyřešit, pak CCBC vydá oficiální oznámení, k čemu se která strana zavázala, nebo se spor mediací nevyřeší a v tomto případě bude rozhodnuto o tom, kdy a u kterého Country courtu bude probíhat slyšení. Vzhledem k podstatě sporů MCOL většinou neprobíhá slyšení v soudní místnosti, jak ji klasicky známe, ale spíše v menší místnosti typu kanceláře a rovněž jsou kladeny i méně přísné nároky co se týká např. oblečení atd.

Přišel Vám Claim Form od CCBC a nebo naopak chcete podat proti někomu MCOL a potřebujete pomoct? Neváhejte nás kontaktovat.

Více o pokutách od Companies House a HMRC za promeškané termíny v tomto článku